Nikdo nikde...

10. dubna 2011 v 21:50 | Meggy |  Věci, co musely ven
Zažila jsem super víkend. Vážně, patřil mezi ty nejlepší vůbec. V sobotu ráno jsem šla na Pyžamovou jízdu metrem. Bylo to neuvěřitelně vtipné a ani nevíte, jak jsem ráda, že jsem tam šla. Potkala jsem zase dalšího bratrancovýho kámoše. No, proč je většina jeho kamarádů tak bláznivě divná? Tenhle člověk má vlasy dlouhé skoro jako Jane a to už je co říct. Obzvlášť když je to kluk. No, ale tak nebudu sem psát o bratrancově kamarádovi, i když je to blázen, má dlouhé vlasy a nosí minimálně podivné brýle.

Potom jsem se odpoledne koukala na film, který jsem se vlastně ani koukat nechtěla, ale strašně mě zaujal a pobavil. I když mě neustále rušil bratr, ať ho pustím k televizi. A večer jsem mohla do noci kecat zase s výše zmiňovaným bratrancem. A celou neděli jsem byla na návštěvě u rodiny, která mě vážně fascinuje. Asi bych chtěla mít jednou takovou nějakou rodinu, až budu dospělá.

Jenže víkend je u konce a já se konečně dostávám k tomu, o čem jsem vlastně chtěla psát. Nikdo tu není! No, dobře, to bych zase lhala. Samozřejmě, že tu někdo je. Samozřejmě, že mám v chatu na facebooku online 52 "přátel", ale z nich bych si chtěla psát asi jenom s třemi. Jde prostě o to, že všichni lidi ze školy, s kterýma se nějak víc bavím odjeli do Anglie. Teda až na dva, ale ani jeden z nich nechodí k nám do třídy.

No, takže já se nudím už dneska a nevím, co budu zítra dělat v tý škole. Jasně, asi se tam s někým bavit budu, ale budou mi chybět tamty lidi. Zrovna, když máme dějepis a profesor bude zkoušet. Já už zkoušená byla, takže bych mohla kecat s těma lidma. Kdyby tam byli, samozřejmě.

A pořád musím dokola poslouchat jednu písničku. Já vím, je divná. Asi se vám ani nebude líbit, ale mně se líbí. Fascinuje mě ten klip. To pomalovaný tělo. A ten text se mi taky líbí. Vlastně přesně nevím, jak byl myšlen ani co má znamenat, ale právě to mě na tom fascinuje. Můžu si domyslet, co tím bylo myšleno a můžu u ní přemýšlet.

Už všech písniček se totiž nedá přemýšlet. A já v poslední době prostě přemýšlet potřebuju. Jasně, já vím, že přemýšlet potřebuje každý, protože jinak by naše existence nebyla možná, ale já to myslím trochu jinak. Prostě se toho v poslední době děje hodně a na mě je toho moc. Možná je v něčem trochu fajn, že odjeli, protože teď budu moct sedět doma a přemýšlet. I když stejně není to dobře, že odjeli! Ve středu jdu zase na vyndavání osmiček. Takže budu zase doma s napuchlou pusou a budu přemýšlet o všech věcech a budu se užírat...No, super představa. Aspoň si ujasním všechno, co si ujasnit potřebuju (Haha, jako kdybych snad věřila tomu, že si to vážně ujasním.)

Já si totiž nikdy neujasním nic. Já totiž nikdy nevím, co chci. A to je smůla. I když tak obrazně vím, co chci. Jen nevím, jestli to doopravdy chci, nebo si to jenom namlouvám...no a to je pak těžký. Prostě jsem paranoidní a do toho ještě tohle. A možná v tom budou chyby, já to po sobě už nečtu, protože to jsou prostě jenom neuspořádaný myšlenky, který nestíhám uspořádat, protože chci jít spát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama