"Učte se děti, teď na vás budu mít víc času..."

20. května 2011 v 16:48 | Meggy |  Obvyklé zamyšlení
Hah, něco v tomhle smyslu nám dneska řekla profesorka francouzštiny. Asi si myslí, že se někdo bude na konci roku učit. Nevím, proč na nás má čas zrovna na konci roku. Teda jako já to chápu. Má čas, protože odešli maturanti a ona má spoustu volných hodin na opravování našich písemek a připravování zas jiných (zase pro nás). Jenže já to sem nepíšu proto, že sem chci apelovat na to, abychom se začali učit francouzská slovíčka. Píšu to proto, že mě štve, že mám čas, dělám všemožný blbosti a přitom nedělám to, co bych měla.

Pokusím se to vysvětlit. Doufám, že to aspoň někdo z těch lidí, co to (možná) přečtou pochopí. Patřím mezi ty lidi, který něco chtějí dokázat. Jenže nechci dokázat něco ve smyslu, že se stanu slavná a budou mě znát a všichni mě "budou mít rádi". O to nestojím. Každý přece ví, že nejhorší je být sám, i když mezi lidmi. No a tohle už je podobné tomu být oblíbený, i když všemi nesnášen. Jenže o tomhle já psát nechtěla. Jde mi o to, že ve svém věku nemůžu nic moc dokázat. Nebo možná bych mohla, ale na tohle já nejsem tak průbojná. A proto chci aspoň to, co dělám dělat nejlíp jak můžu. Problémem je, že já na tohle mám moc slabou vůli. Teda pořád znám lidi, který mají tu vůli slabší než já, ale... je mi jedno, že ostatní mají slabší vůli stejně to nic nemění na tom, že jí já mám slabou! No a právě tou hlavní věcí, kterou ve svém životě momentálně dělám je škola. Já nechci mít pořád jenom ze všech předmětů průměr jedna celá nula. Ale mám blbej pocit, když mám dvojku a vím, že kdybych se snažila, měla bych jedničku.

Kdybych něco dělala. Fajn. Ale já nedělám nic. Jen doma sedím u počítače a píšu si s lidma. Někdy ani to ne. Někdy prostě jenom tak koukám do té obrazovky a nic. A proč bych se v tomhle "skvěle využitém" čase nemohla učit? No? Protože na to jsem moc líná. Nevím, čím to je.

Strašně mě rozčiluje, že jsem na tomhle světě už celkem dlouho a dokázala jsem úplný hovno. Někdy jsem to říkala někomu. Už ani nevím komu, ale podstatné je, že ten někdo mi odpověděl něco ve smyslu, že stejně nic dělat nemůžu a že to nemám řešit, protože v mém věku nedokázal skoro nikdo nic. A že všichni se jen flákaj a nic nedělaj (teda ne všichni, nerada bych někoho urazila, ale dost lidí ano). Sakra a co já s tím?! Mě nezajímá, že většina mých vrstevníků sedí pořád u počítače. Nic to nikdy nezmění na tom, že mě štve a bude mě štvát, že to dělám taky. Nechápu, že některý lidi nemají v sobě aspoň trochu...teď nevím, jak to nazvat. Že prostě chcete být lepší než jste a nezůstanete na místě jen proto, že někdo je horší. Prostě se snažíte dohnat ty před váma a nečekáte, až vás doženou ty za váma.

Přijde mi, že všichni okolo mě něco umí. Strašně mi imponuje, když někdo něco ví. Když někdo o něčem mluví s takovým jakože zájmem a zápalem... Vždycky mě to fascinuje. A občas i nakopne k tomu, abych aspoň něco udělala. Jenže... se mnou je to těžký. Jak už jsem psala, mám slabou vůli. Ale za to chvilkový odhodlání. V tom jsem mistr. Jenže k čemu mi to je, že jo. Já vím, včera jsem si řekla, že chci chodit běhat, abych aspoň něco dělala pro svoje zdraví. Jasně, že jsem dneska běžet šla. Sice se mi nepodařilo nikoho přesvědčit, aby šel se mnou. Ale co. Oblíkla jsem se do otrhaných tepláků (jiné jsem doma nenašla) a běžela jsem. Když totiž jste odhodlaný, musíte to udělat hned. Nikdy nevíte, jak dlouho vám to vydrží. A navíc já vím, že mi to prostě dlouho nevydrží... I když se budu snažit, aby to vydrželo. Musím si tu vůli procvičit.

A přinutím se k tomu, abych se naučila na ten děják, opravila si všechny ty testy z biologie, nacvičila ten klavír tak, abych to na tom absolvenťáku neposrala a vypočítala aspoň něco z těch dobrovolných úkolů na matiku. Musím se přinutit. Protože se přinutit chci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ta, co zatím nemá vymyšlenou přezdívku Ta, co zatím nemá vymyšlenou přezdívku | Web | 21. května 2011 v 9:27 | Reagovat

K třetímu odstavci - Je to tim, že učení je nudný a nebaví tě to. Dobře, koukání do obrazovky tě asi taky nebaví, ale tam alespoň očekáváš nějakou zábavu. Třeba, že tam nějakej ten člověk přijde a bude si s tebou psát. Kdežto u toho učení víš jistě, že např. učit se dějepis opravdu zábavný nebude.

2 Meggy Meggy | Web | 21. května 2011 v 13:43 | Reagovat

[1]: Jasně, ale aspoň z toho pak budu mít dobrej pocit. Z toho čumění do obrazovky se často znudím víc než bych se znudila u učení.

3 Ophelia Ophelia | Web | 21. května 2011 v 18:55 | Reagovat

myslim si, že to tak neni- jako to, že v tomhle věku se všichni flákaj a nic nedělaj→ nic nedokážou... znám spousta lidí, kteří toho dělají hodně, snaží se a pak z nich něco je. ale to něco může bejt jen.. jak bych to řekla... z elity? jako, že kdo se snaží, ten toho také dosáhne. Myslím, že zrovna ty talent na věci určitě máš. co třeba klavír? když tě baví, můžeš něco zkusit- jako, tim nemyslim rozložit ty klávesy a pak je zpaměti dávat dohromady, nebo ho zkoušet sama naladit, ale proč ve volném čase nehraješ? Jde o to, že škola neni všechno, zas- neříkám, aby ses na školu vykašlala, ale neni to to, co musí mít každej super a z toho, že by vyplívalo, že seš chytrej, nebo žes něco dokázal. houby! vzpomeň na einsteina ;)

4 Meggy Meggy | Web | 21. května 2011 v 20:18 | Reagovat

[3]: Nemyslím si, že škola je nejdůležitější. A lidi se špatnýma známkama jsou většinou chytří a inteligentnější než ty s dobrýma. A s tím klavírem máš pravdu. Vždyť já hraju ve volným čase. To je asi tak jediná věc, na kterou jsem vážně pyšná :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama