Dělejte se horší, společnost vás bude přijímat

23. září 2011 v 15:53 | Meggy |  Obvyklé zamyšlení
Zastávám názor, že každý člověk je svým způsobem jedinečný. Úplně všichni totiž máme nějaké špatné vlastnosti a nějaké dobré. A právě ta kombinace různých vlastností, to je jedinečnost každého z nás. Někdo je tvrdohlavý, ale má pevnou vůli. Někdo není trpělivý, ale dokáže naslouchat. Pokud uvidíte v prvním umíněného pitomce a v druhém jen ukvapenou osobnost, je to vaše chyba, že nedokážete vnímat přednosti.

Největším problémem dnešní společnosti podle mě je, že se tu vytváří jakýsi "ideál" a ten pokud nesplňujete, jste rázem ti špatní. Respektive, vy nejste špatní, ale okolí vás takto začne přijímat. A proč? Prostě jen tak z principu. Že to nějakej idiot řekl...

Přece to sami víte. Ti nejoblíbenější lidé bývají často nejhorší. Oni vlastně ani oblíbení nejsou, ale protože to jednou někdo řekl, budeme je všichni jako blbci uctívat, abychom náhodou nebyli jiní. Jo, to je náš problém. Přesně takový ty rádoby přátelský a oblíbený lidi, akorát všichni nesnášej. Samozřejmě, existují lidé, které má spousta ostatních ráda, ale nikdy se nenajde nikdo, koho by měl rád každý. Aspoň já si to myslím. Nepřijde vám někdy trochu podezřelé, že existují lidé, které celá třída do jednoho zbožňuje a věčně za nima leze, ve všem s nima souhlasí... Pokud vám to podezřelé nepřijde - vzbuďte se!!

Mezi náma je tolik lidí, který na tenhle ideál společnosti doplácí. A chcete říct tajemství? Tyhle lidi jsou nejlepší kamarádi, víte? Protože ty si vás váží a berou vás vážně. Né jen jako další ovci do svého stáda obdivovatelů. Těmhle lidem, když budete plakat na rameni, tak oni vás utěší a budou s váma soucítit, ale proč by někdo soucítil se stádem ovcí? Všemi oblíbený ideál se stádem za zadkem sice bude předstírat, že s vámi soucítí, ale hned za dalším rohem si najde někoho, komu by mohl svěřit vaše trápení a zasmát se.

Někdy mi to je až líto, jak ty největší kingové třídy jsou povrchní pokrytci a takový ty "šedý myšky" jsou skvělý kámoši. Možná to tak má být. Třeba jsou tyhle lidi jako odměna pro ty, který se dokážou odpojit od celku a ocenit doopravdový charakter.

Celé to je ironické. Společnost přestane uznávat člověka, pokud se odlišuje. Myslela bych si, že by to mělo být naopak. Být jiný (v dobrém smyslu) by mělo být úctyhodné, ne?

Asi to tak není. Aspoň né v naší společnosti. Nejsem si jistá, jestli to tak dělají i dospělí, protože se v životě dospělých zatím nepohybuju, ale děti a mladý lidi to dělaj rozhodně. Pokud se nehihňáte tomu, co ostatní, pokud se neoblíkáte podle poslední módy, pokud se neúčastníte společenských akcí, které vás třeba ani nezajímají, pokud neprovádíte věci, které jsou ve vašem věku "normální", máte smůlu.

Jenže pořád je lepší mít pár lidí, kteří vás uznávají doopravdy, než tisíce stejných hnusných kopií, které dělají všechno tak, jak chce jejich "vůdce". Já se neliším nijak extrémně, ale existují prostě věci, které neuznávám a podřizovat se jim nebudu. Blbý je, že tyhle věci jsou teď v tomhle věku "normální" a pokud to ještě víc zasáhne lidi kolem mě, budu se jim vzdalovat. A jak řekl jeden můj kamarád, prý to bude horší. Buď se změním a nebo to budu mít těžký.

Moc si to nedokážu představit, protože už takhle je to těžký. Občas se kvůli tý svý zatvrzelosti se nezměnit hádám s lidma, co jsou pro mě důležitý. A to bolí. Jenže myslím, že to je prostě věc, která se musí vydržet, pokud nechci být další ovce ve stádě. Nepotřebuju se odlišovat nějak extrémně, ale nechci se stát tím, čím opovrhuju.

Naštěstí v naší třídě se tohle moc nevyskytuje. Nevím, jestli mám psát "ještě" nebo "už"... Samozřejmě, byly doby, kdy jsme měli nějakého "vůdce", kterýmu všichni jak se říká "lezli do prdele", ale to už jsme snad překonali.

A takový malý doporučení: Kdybyste si víc všímali lidí okolo sebe a nebyli zaslepení tím, co je "cool", možná byste zjistili, že najdete někoho s kým si budete rozumět, aniž byste se museli měnit. A že ten někdo bude mnohem lepší než ti všichni okolo. Jen musíte hledat. Možná ho nenajdete ve své třídě, možná jo. Ale ten člověk existuje! A třeba je to to, čemu se říká spřízněná duše. Dřív mi to nedocházelo, kdyby neexistovaly náhody, nedojde mi to nikdy, ale... je to tak. Věřte tomu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alisa Alisa | Web | 23. září 2011 v 16:35 | Reagovat

Myslím, že je to všeobecný tlak spoločnosti . No, hold, človek sa musí stále na niečo hrať . Už iba tým, že sa tvárime, že sme šťastní, aj keď nie sme . Neverím a neuznávam to, že nejaký človek je "sám sebou" . Ak to niekto hovorí, je to zakomplexovaný magor . Každý z nás je pózer, pretože spoločnosť nás do toho dotlačila . Udáva životu kódex, takže sa ani nemôžeme hnevať . :D Ja skôr zbožňujem tých asociálnych ignorantov, ktorí si myslia, akí sú "skutoční", keď nerešpektujú spoločenský chod sveta .

2 Meggy Meggy | Web | 23. září 2011 v 16:47 | Reagovat

[1]: Jasně, společenký řád světa se respektovat musí, ale do jisté míry. Když to přeženu, člověk, co by například přišel do divadla v plavkách, je až zoufalý... Máš pravdu, že nikdo není sám sebou, protože jsme ovlivněný lidmi okolo sebe, ale zas na druhou stranu, pořád existují lidé, kteří mají jisté názory a za těmi si stojí, zatímco jiní hloupě podléhají společnosti.

3 Ophelia Ophelia | Web | 24. září 2011 v 10:21 | Reagovat

hezky napsaný, meg :)
víš, přecijenom my dvě jsme se taky setkaly úplnou náhodou, v podstatě trošku z donucení. a ještě něco, co myslím s tímto článkem tak trošku souvisí... víš, že james tě "hodil" na první příčku třídního žebríčku?

4 Jane Jane | Web | 24. září 2011 v 16:57 | Reagovat

Už jsem si několikrát myslela, že mám konečně tu spřízněnou duši, ale lidi se mění a my se vždycky změnily jinak. Teď mám takových lidí víc, a zase si to myslím. Ne. Já to VÍM!

5 Meggy Meggy | Web | 24. září 2011 v 20:12 | Reagovat

[4]: Jo. Lidi se mění. Bohužel. Nesnáším změny, protože ty lidi se většinou mění k horšímu. Ale myslím, že občas to je i tak, že toho člověka moc neznáš, pak zjistíš jakej je a iluze o spřízněný duši je fuč.

6 Jane Jane | Web | 24. září 2011 v 20:36 | Reagovat

[5]: Lidi se mění. ta změna je vždycky pro někoho k horšímu (pro rodiče, pro tvý starý kamarády), ale pro někoho k lepšímu (pro tvý budoucí kamarády, nebo další lidi co potkáš a věci co uděláš). Asi tak bych to řekla. Aneb "všechno zlé je k něčemu dobré", jak by řeklo jedno z těch hrozných klišé.

7 Carmen Carmen | Web | 24. září 2011 v 20:39 | Reagovat

Přesně tak. Na Střední škole taky odsoudili jednoho kluka z toho, že je to hňup a že se sním dále bavit nebudou. A tak jsem k tvý svý partě přišla a řekla "Co děláte? Vždyť ho nikdo z nás ani nezná, co vy víte?", řešilo se to tak dva týdny, než jsem konečně všem vysvětlila, že není až tak špatnej a že by se třeba i rád s námi bavil a začlenil se do kolektivu. Kamarádi dali na mě a ukázalo se, že je to fakt suprovej kámoš :-)

8 Meggy Meggy | Web | 24. září 2011 v 20:57 | Reagovat

[7]: Škoda, že není v každý společnosti takovej člověk jako ty. Takovej "zachránce" těch odvrženej. To málokdo dokáže.

9 Carmen Carmen | Web | 24. září 2011 v 21:08 | Reagovat

[8]: Já tohle mám z vlastní zkušenosti. Já jsem vždycky byla souzená předem jako holka, co má tátu kubánce a hned musí být špatná, protože tohle je na ní jiný ... a to mě naučilo se na lidi nedívat přes prsty.

10 Meggy Meggy | Web | 24. září 2011 v 21:13 | Reagovat

[3]: James a jeho žebříček... Heh, to není třídní žebříček, ale maximálně tak jamesův žebříček ;)

11 N. N. | 25. září 2011 v 12:46 | Reagovat

Ach jo, jak moc mi to připomíná dospívání a dobu před maturitou. Věř, že se to po SŠ drasticky změní. O těch "hvězdách" ze SŠ se slehne zem - vlastní zkušenost. ;) Ale pak tu zase budou lidi, který druhý urážej, aby si zvedli sebevědomí. Prostě si nevybereš...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama