Začátek

7. září 2011 v 20:59 | Meggy |  Obvyklé zamyšlení
Spousta lidí je zhnusená z toho, že musí "zase chodit do tý pitomý školy". Proč sakra? Kdybych už teda měla být z něčeho zhnusená a otrávená, našla bych si spoustu mnohem lepších důvodů než škola. Jsem třeba otrávená z toho, že jsem první den vstávala v šest proto, abych se do školy dostala za pět osm. Skvělý! (ironie) Vlastně jsem ráda, že škola je. Jo, je to divný, ale zjistila jsem, že jsem najednou šťastná z toho vídání lidí na chodbách z těch stále stejných spolužáků a vyučovacích hodin. Vždycky mě tak nějak uklidňovalo, když jsem zjistila, že věci jsou pořád stejné. Teda ne všechny, samozřejmě. Jen ty dobré.

Asi jsem moc stereotypní, nebo já fakt nevím. Jasně, většina lidí nesnáší stereotyp, ale někdy je to přece fajn zjistit, že věci pořád fungují tak, jak vám vyhovuje, ne? Někde jsem slyšela, že čím víc máte v životě zažitých "zvyků" (čímž se myslí třeba že si po příchodu domů převlečete oblečení, nebo si ráno čistíte zuby), tím jste psychicky vyrovnanější, klidnější. Zní to celkem logicky. Protože pokud si na něco zvyknete, tak o tom nemusíte přemýšlet a máte nezatíženej mozek.

Fajn - stereotyp uklidňuje. Dobrý zjištění. Vlastně mě štve, že od čtvrtka budu muset být doma. Nemám ráda zubařský zákroky. Já jsem tak nějak celkově strašnej srab a bojím se, takže mě děsí představa, že mi zas někdo něco bude řezat v puse. Fajn, potřetí a snad na posled. Ono se sice říká: Do třetice všeho dobrého... ale pokud si dobře vzpomínám, tak...i zlého.

Nebudu se bát. Aspoň pro dnešek, je mi jasný, že zítra už to nevydržím a budu se třást strachy. Vlastně jsme se s kamarádkou shodly na tom, jak je to děsný, že člověk se pořád z něčeho stresuje. Teda nevím, jak vy, ale já pořád. Až mě to štve. Už od začátku prázdnin se stresuju pouhým pomyšlením na ty osmičky. Teď přijdu do školy a to je pořád něco. Nejde ani tak o testy, protože ty ještě zatím nejsou tak časté, ale to mám jednou někam jít, pak zas něco zařídit...

Přesto jsem ve škole ráda. Jo. Jsem divná! A je mi to úplně ukradený, víte? Mám plný zuby lidí, který nad každým mým chováním obracej oči v sloup a který se nedokážou smířit s tím, že nechci být jiná (jako oni). Fajn, jsem obyčejná a oblíkám se do věcí, které nejsou výstřední. Jo, nosím jednobarevný kalhoty k tomu vezmu tričko a jdu. Nevadí mi, že se po mně kvůli oblečení neotáčí každej druhej člověk překvapením. A nevadí mi, že mi říkáte, že jsem "šprt".

Sakra no a co?! Proč mi nadáváte, že nejsem originální, když vám vlastně vadí, že nejsem stejná jako vy? Achjo, štve mě, že si tolik lidí myslí, že "být originální" je když vyčníváte z davu. Samozřejmě, platí, že když jste originální, vyčníváte z davu, ale naopak to není. Udivuje mě, jak to spoustě lidem nedochází...

Tyjo. Kam jsem se to zas dostala? Každopádně jsem to nemyslela nijak moc konkrétně, byly to věci, který mě napadaly... Víte co? Zítra sem napíšu o tom, jaký to bylo, jestli nebudu moc líná, nebo unavená. Zatím si musíte vystačit s tímhle.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jane Jane | E-mail | Web | 10. září 2011 v 12:28 | Reagovat

Aspoň že všichni víme, komu tohle říkáš...

2 Meggy Meggy | Web | 11. září 2011 v 14:50 | Reagovat

[1]: No, pokud si všichni myslíte, že pointou toho článku byl poslední odstavec, tak bych se ani nedivila, že si myslíte, že to víte.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama