Linkini aneb ztracená závislost

7. února 2012 v 18:44 | Meggy |  To musíte znát!
Tak. Vlastně ve mně tahle myšlenka přebývá už hodně dlouho, možná rok nebo ještě víc, ale až teď mám potřebu to vypsat. Včera jsem totiž ležela v posteli, poslouchala mp3ku, psala deník a začala mi tam hrát jedna písnička od Linkin Park z toho novýho alba. No, novýho... vydali ho v září 2010, ale mám takový pocit, že je to jejich nejnovější. Poslední dobou se o ně moc nezajímám.

Víte, kdysi jsem byla obrovskej fanoušek Linkinů. Vážně blázen. Když jsem byla na počítači, pouštěla jsem si na youtube klipy jejich písniček, když jsem někam jela, poslouchala jsem je, když jsem se učila, měla jsem puštěný jejich cédéčka, protože jsem je samozřejmě všechny musela mít. A na nástěnce mám do dneška vyvěšenej jejich plakát.

Poslouchali jsme to s bratrancem. Vlastně to byla kapela, na který jsem začínala poslouchat rock. Radši tu nebudu psát, co jsem poslouchala před tím, protože se za to skoro až stydím a navíc to není podstatou tohohle článku. Každopádně bylo to někdy asi před pěti lety, kdy to Lukáš pořád poslouchal u babičky, takže mi to prostě vlezlo do uší a od tý doby jsem na ně nedala dopustit.

Fakt mě fascinovaly ty jejich texty, přišlo mi, že jsou tak pravdivý, dokonalý, jedinečný... A milovala jsem to, jak Chester dokázal řvát strašně dlouho na plný pecky a stejně mu nedocházel hlas. Milovala jsem snad všechny alba, písničku po písničce. Meteoru. Minutes To Midnight. Hybrid Theory.

A pak to posrali...

Jo, asi nemůžu posuzovat objektivně jejich stav pouze ze svého pohledu, ale... Nemyslím si, že takový názor mám pouze já. Když to nový album vyšlo, byla jsem šťastná, že jsou nějaký nový písničky, takže jsem se ze začátku ani moc nekoukala na kvalitu. Bylo to v době, kdy jsem do nich byla nejvíc zažraná a přišlo mi to skvělý, že mají nový album. Jeden kluk tenkrát řekl, že by snad bylo lepší, kdyby nevydali nic než takový sračky a já jsem mu odporovala. Jo, jenže postupem času jsem zjistila, že on měl pravdu.

Z nich se totiž staly komerční sračky. Jo, samozřejmě, možná mám jen nějakej neobjektivní názor, možná jsem ovlivněná tím, že se teď o všem, co je špatný říká, že to je komerční, jenže... Když v albu nejsou skoro žádný normální písničky a jsou tam samý krátký půl minutový stopy, ve kterých s třeba jenom mluví. A to, co už jsou písničky, to se děsně podobá takový tý "rádiový" hudbě nebo jak se tomu říká.

Achjo. Štve mě to. Sice už jsem se s tím tak nějak smířila, jenže přijde mi, že to je škoda. Ona už i to Minutes To Midnight bylo dost jiný a nebyl to takovej ten jejich pravej jak já říkám "uřvanej" styl, jenž dalo se to poslouchat. Kdysi jsem si říkala, že jejich písničky jsou tak geniální, že se mi nikdy neoposlouchaj. A vidíte, stalo se. Sice se do každý tý písničky dokážu zaposlouchat a líběj se mi všechny pořád (z těch starých alb), myslím, že většinu txtů pořád umím zpaměti, ale už to není ono. Už to není taková ta nutkavá potřeba slyšet Chesterův hlas. Už není mým tajným přáním dostat na jejich koncert a mluvit aspoň na chvíli s jedním z nich. (Nejlíp s Cheseterem nebo Mikem, samozřejmě). Co bych tam asi slyšela teď?

Je tu i ta druhá strana mince. Věřím tomu, že jim to album přilákalo spoustu nových fanoušků, kterým se jejich dosavadní tvorba zas až tak nelíbila jako tohle. Jenže já si vždycky myslela, že na prvním místě jsou starý věrný fanoušci, než stádo lidí, co poslouchaj jen to, co se hraje v rádiu...

Dneska v noci jsem měla minimálně dost zvláštní náladu. Ležela jsem v posteli, poslouchala mp3ku a koukala do blba. Když už mě omrzelo poslouchat ty pomalý depresivní písničky, napadlo mě pustit si něco ze starších zásob. A pustila jsem si je. Snad po půl roce jsem je fakt poslouchala. Už jsem zapomněla, jak skvělý mají texty, zapomněla jsem, jak mi v každý náladě přišlo, že to na mě sedí. A to jsem poslouchala jenom Minutes To Midnight. Nevím, co bych řekla po tom, co bych si pořádně proposlouchala jejich nejstarší alba.

Takže jsem se rozhodla, že zapomenu na to, že vydali tu poslední sračku. Nebudu to brát v potaz a nebudu kvůli tomu naštvaná. Třeba ještě vydají něco, čím se zas vrátějí k svý starý kvalitě. Né, že bych tomu věřila, ale říkat si můžu spoustu věcí. Mám takovej pocit, že až příště zas budu mít špatnou náladu, tak to budou oni, kdo mi bude pomáhat z ní ven. A jsem za to ráda. Protože takhle už to dlouho nebylo.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 7. února 2012 v 19:01 | Reagovat

Vždycky se něco občas nepovede.

2 Someone Invisible Someone Invisible | Web | 7. února 2012 v 19:18 | Reagovat

Souhlasím... I když já je zas tolik nemusela. Já ujížděla na zelenym dnu... Po vydání jejich posledních alb, díky kterejm je teď poslouchaj i mý bejvalý disko šampónský spolužáci jsem se rozhodla je přestat poslouchat. Asi tak za měsíc jsem si nedopatřením pustila Bascet Case a řekla si "sakra, dyť ty starý alba budou dobrý pořád, co blbneš?"...
Bohužel. Spusta kvalitních kapel rychle vyměkne. Často kvůli prachům. Aby zaujali i ten "střední proud"...

3 Satine Satine | Web | 7. února 2012 v 19:36 | Reagovat

Přijde mi, že všechny dobrý kapely současnosti se časem změní k horšímu. Sláva je semele a stanou se z nich stejný sračky jako všechna komerční hudba, která se to ani nesnaží zamaskovat.
No nic, u mě to jistí starý kapely, který už třeba dávno neexistují, tak se nemůžou změnit.

4 Meggy Meggy | Web | 7. února 2012 v 19:38 | Reagovat

[2]: Nojo. Je to tak furt. Všem nakonec jde jenom o prachy. Proto jsou asi lepší ty méně známé kapely.

[3]: Hele taky jsem o tom jednou přemýšlela, že nejlepší je poslouchat starý dobrý vykopávky. Psala jsem o tom i článek :D

5 Jane Jane | Web | 7. února 2012 v 20:17 | Reagovat

Ještě že moje idoly nezačaly později nahrávat sračky... Všichni jsou buď mrtvý, nebo starý, ale já si vážim lidí, kteří nevykrádaj sami sebe (protože jsou lidi co pak vypadaj jako svoje karikatura "po pětadvaceti letech"), ale přesto pořád dělaj pěkný věci. Asi čekáš moje například, ale vem si například Joan Jett, Janu Kratochvílovou... Ale i třeba Tři Sestry jsou jedna z mála kapel "tohoto typu", která pořád vydává dobrý písničky, který nejsou o ničem a najdeš v tom něco novýho.
Takže, abych to shrnula: lidi by se měli posouvat, ale ne k materiálnosti a povrchnosti.

6 metztli metztli | Web | 8. února 2012 v 13:37 | Reagovat

Zažila jsem něco podobného. Ne u Linkinů, ty mám ráda a budu upřímná- neznám všechny jejich skladby. Bohužel\ bohudík. Každopádně vím, jaké byly reakce na poslední cd... Tohle přesně jsem prožívala u mých milovaných finských příšerek- Lordi. Jejich poslední cd není špatné, ale... jak jsi dobře napsala, už tam není nutkavá potřeba poslouchat je pořád dokola... achjo.

7 Someone Invisible Someone Invisible | Web | 9. února 2012 v 21:25 | Reagovat

Mě na ten seznam taky hlavně přibývá... I když poslední dobou i trochu ubylo... Ovšem vzhledem k přibytému je to zanedbatelné...To já když mam čas, tak přemejšlim, co bych z toho, co chci měla začít...A u toho často zůstanu :D
Já nekončím někdy ani u toho počítače... Jsem schopná třeba hodiny sedět na podlaze u zdi a čučet do blba...

8 bludickka bludickka | Web | 13. února 2012 v 6:35 | Reagovat

taky jsem je poslouchala..asi tak deset let zpátky. nevím, co to v tý době bylo za album, ale měla jsem ho fakt hodně ráda. dokonce jsem si ty písničky překládala a ty texty jsem zbožňovala, pak to nějak polevilo :)

9 Someone Invisible Someone Invisible | Web | 13. února 2012 v 20:14 | Reagovat

Jo, rodiče občas kecaj... Ty mý by chtěli rozhodovat i o tom, co si myslim...
A jo, jakmile přijdu na to proč, šťastná bejt přestanu. Někdy i bez toho zjištění. Většinou hned druhej den...

10 Faint Faint | Web | 29. června 2012 v 14:32 | Reagovat

Hmm...akurát sa snažím vypotiť niečo o najnovšom albume Living Things...ono..vieš aj ja som sprvu počúvala také doslova sračky ako Lady Gagu, Keshu, Selenu Gomez a poodobne...a môj brat, tak ten ulietalaval na LP a podobne a tým že som začala poslúchať Lady Gagu som ho sklamala - sám mi to povedal :D Nuž ale potom prišiel akýsi bum, ja som sa spamätala a potrebovala som niečo čo by ma dostalo z depky a tak som si pustila LP a začala spomínať na staré časy kedy som sa delila s bratom o izbu, on si kúpil Meteoru a vrieskalo to tam, do toho nejaký chlapík (Mike Shinoda zvláštne ale teraz ho strašne uznávam, mám ho rada asi najviac z celej kapely) rapoval...No to vieš prišiel album Minutes to Midnight a on nejako upustil...našiel si KoRn (myslím že vďaka LP) a System of A Down, Slipknot aj Evanescence (dnes mi tá hudba príde ako najkrajšie zvuky ;) Nuž zo mnňa sa stal LP šialenec ale ja som uznávala nejako len prvé dva albumy a dva remixové...proste neviem prečo som nepočúvala aj Minutes To Midnight...a aj A Thousand Suns...bola som jeho odporca, jasné klip ku Iridescent sa mi páčil ale tá hudba mi nič nehovorila až raz, a to si pamätám na moje 13 narodky som to ryskla a dala si do MP3 aj tieto dva albumy...a ver či never zapáčili sa mi akosi som pochopila že to sú proste LP že nebudú mať stále to isté ako mnohé kapely stále skúšajú niečo nové a čítala som si aj rozhovory chceli to šialene a hlavne aby to bol akýsi príbeh...strach pred jadrovkou...? asi tak...nuž a ja som si zvykla aj na nový LP boli chvíle keď som si uplkaná púštala Iridescent áno ten, ktorý mi nič nehovoril...pretože som zistila že text sa podobá na mňa rovnako ako aj texty ostatných piesní od LP...prešiel rok a je tu nový album Living Things...nepoteším ťa nie je to to čo bývalo ale myslienka že 6 chalani z odlišnými hudobnými žánrami sa spojili a vytvorili nejaké CD tu stále je. Plno rapu, aj scramy, možno trošku elektro ako ATS alebo aj mäkkšie tóny ako MTM...je to všetko z posledných albumov...nevracajú sa ku gitarám lebo to ani nikdy nepovedali ale proste tá myšlienka tam stále je...a mne sa ten album neskutočne páči...rovnako ako aj ostatné...Budem rada ak dojdeš do konca a možno na tento koment nejako zareaguješ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama