Pravda do očí se říká těžko... obzvlášť když stojíte před zrcadlem

29. února 2012 v 21:53 | Meggy |  Témata týdne
Už ani nevím, kde přesně jsem tento citát našla, ale vím, že to bude tak rok a půl zpátky. V tý době se mi hrozně líbil a vlastně se mi líbí doteď.

Pravda do očí se říká těžko, obzvlášť před zrcadlem.

Tak fajn. Zkoušeli jste to někdy? Z vlastní zkušenosti vím, že člověk si toho může namluvit hodně. Spousta lidí to dělá tak, že když třeba udělá něco špatného, tak si namlouvají, že to zas tak špatné nebylo. Pořád si sami sebe v duchu ospravedlňují.

"Tak ale přece ono to ani jinak udělat nešlo, tohle bylo nejlepší možný řešení." Neříká vám to něco? Člověk má fakt takový tendence pořád se před někým ospravedlňovat. Jenže právě nejhůře si získáte to "uznání o nevinně" od sebe. Když někomu začnete říkat své důvody, proč bylo vaše jednání správné, je tu jistá pravděpodobnost, že vám uvěří, protože přeci jenom, do hlavy vám nevidí, takže může usuzovat pouze z toho, co mu říkáte, popřípadě z dalších okolností. Ale v hlavě máte svoje svědomí. A to těžko obelstíte.

Každopádně jakkoli těžko, jde to. Člověk je schopnej si nalhat, co chce, pokud mu to ulehčí jeho život. Osobně jsem si takhle jednou v hlavě zhnusila jednoho člověka, protože už jsem ho prostě nechtěla mít tak ráda. Říkala jsem si, jak je hloupej, že mi ublížil a že je to blbec. Docela jsem se pak divila, když jsem s ním po nějakým čase mluvila a on byl vlastně docela fajn.

Ale... nemyslím si, že bych si tohle dokázala namluvit, kdybych se na sebe koukala do zrcadla. Občas mám problém v tom, že nevím, co tak doopravdy je a co si pouze namlouvám. A takovej problém má doopravdy dost mých kamarádů. A když se nad tím zamyslím... Kdybychom si občas stoupli před zrcadlo, chvíli si koukali sami sobě do očí a řekli si to něco, o čem pochybujeme nahlas, myslím, že bychom hned zjistili, jestli to je pravda nebo ne.

V tomhle je zrcadlo dobrý. Nemůžete si prostě lhát, když se sami sobě koukáte do očí, když se vidíte. Je to přece hloupý lhát si sám sobě do obličeje. A když už jsme u toho, je strašně fascinující koukat se do zrcadla, když brečíte. Ty oči pak vypadají v záplavě slz nádherně bezbranně!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Marková Marková | Web | 29. února 2012 v 21:58 | Reagovat

duck face vládne světem

2 d-r-e-a-m-z-i d-r-e-a-m-z-i | Web | 29. února 2012 v 22:06 | Reagovat

Hm, zajímavý článek vlastně by mě nikdy tohle nenapadlo co dělám... Další článek který v mím životě otevírá další odpověd na sebe ;) :)

3 forever-raego forever-raego | E-mail | Web | 29. února 2012 v 23:30 | Reagovat

Souhlasim s dreamzi)

4 Satine Satine | Web | 1. března 2012 v 5:56 | Reagovat

Mně se většinou nepodaří nic si nalhat. Zkouším to a zkouším, ale svědomí pořád pracuje. A zrcadlo mě fascinuje, je to zvláštní předmět. Fajn článek a citát. :)

5 T. T. | Web | 1. března 2012 v 14:44 | Reagovat

Naprosto pravdivý citát i celý článek

6 Someone Invisible Someone Invisible | Web | 1. března 2012 v 15:59 | Reagovat

Článek je pravdivý. Je opravdu těžký lhát sám sobě. I když, znám pár lidí, který to dokážou, protože tomu okamžitě uvěřej. A pak si myslej, že je to pravda...

7 bludickka bludickka | Web | 1. března 2012 v 19:04 | Reagovat

párkrát jsem se dívala do zrcadla, když jsem brečela..ale už je to delší dobu. Na ten pocit si nevzpomínám. Ale tímhle článkem jsi uhodila hřebíček na hlavičku. Nedávno jsem o tom přemýšlela a myslela jsem, že jsem jediná :) Že už se vážně občas ztrácím v tom co si myslím a co si chci myslet - nebo co se nutím si myslet :)

8 Someone Invisible Someone Invisible | Web | 1. března 2012 v 19:41 | Reagovat

Ono to s Vlasáčem má jeden nedostatek... A to ten, že to nechci tak moc posrat, že zůstáváme hlavně u povídání si na výtvarce (a dlouho po) a zdravení se ve škole... A V. se spíš nechce bavit se mnou, protože i když se s nim bavim, on prostě nechce...
Na mě tak řvou už...několik let. Proto to tak nezvládám. Prostě to mělo určitou mez a ta už je daleko za...
Jo, já vim, že za to nikdo nestojí, ale sou to děsně divný chvíle. Nejsem schopná uvažovat tak... Prostě je to najednou jediný východisko. A za pár minut si nadávám, jakej sem srab, sobec a blb...

9 Jane Jane | Web | 1. března 2012 v 20:13 | Reagovat

Já se na sebe do zrcadla zásadně usmívám :) (Aspoň někdo aby se na mě usmál...)
Jo, tohle ospravedlňování znám, ale já pro to mám takovej systém: Nejlepší je vždycky udělat to, co v tu chvíli nejvíc chceš. Takže i když to pak má blbý následky a třeba toho i trochu lituješ, je to to nejlepší, cos mohla udělat. Takhle to vidím já a s tím se žije dobře :)

10 Jane Jane | Web | 8. března 2012 v 17:04 | Reagovat

Víš, Meg, já bych se asi taky nechápala... Někdy jsem sebejistá až se sama divím :D No, a že je to z takovýho pohledu... Já sama nevím, jak se na to vlastně dívám na celej tenhle příběh, každou chvíli si o tom myslím něco jinýho. (Ale stejně sem zvědavá, jestli to bude mít nějaký zajímavý pokračování! :D)

11 lovitka lovitka | Web | 9. března 2012 v 1:34 | Reagovat

Mé stání u zrcadel většinou končí větou: "Ty jsi vážně kretén."

12 Teresa Teresa | Web | 6. dubna 2012 v 23:13 | Reagovat

Ono je někdy lepší si namluvit, že je někdo hroznej blbec, protože pak snáž zapomeneme na to hezký, co jsme s nim prožili.. víš, to hezký, co nás bolí.

13 GVKB GVKB | E-mail | Web | 15. října 2012 v 10:23 | Reagovat

Lakomci nám lžou, protože jsou inteligentní, jakmile začne být člověk inteligentní, tak zjistí že je pro něj výhodné lhát, aby pomocí lží získal výhody a jistoty. Lež je jako trojský kůň, pomocí kterého lze dobýt nedobytnou pevnost, když pevnost nemůžeme dobýt silou, použijeme lež, rozhodující je naše vítězství. Vítěze se nikdo nezeptá na to, jestli čestně získal vítězství, ale každý se jej optá, na to jestli může vítězi sloužit, a mít tak díky tomu výhody a jistoty. Podívejte se na masožravé květiny, jak lžou hmyzu svojí vůní a svým vzhledem, oklamaný hmyz je zabit a květiny takto zvítězí v boji o existenční zdroje. Pohádky jsou první lež, se kterou se naivní člověk setká a potom následuje škola, kde se setkává se svatými dogmaty, které z něj udělají ubohého idiota, který věří tomu, že člověk není zvíře a tak musí myslet a žít jinak než myslí a žijí zvířata. Pravda je ukrytá před lidmi velmi důkladně už mnoho tisíciletí a i když jí někdo najde tak je označen za nepřítele a většinou zemře mučednickou smrtí tak jako mučednicky zemřel; Jan Křtitel, Ježíš Kristus, Jan Hus, atd. Lež se posadila na královský trůn a vládne naší kulturní civilizaci již mnoho tisíciletí! Pravda je bezmocná a chudá a tak žebrá o almužny aby zde nezemřela hlady, pravda je jako zrcadlo, a lež je jako obraz, který namaloval malíř tak, aby se obraz líbil zákazníkovi. Když se tvoje lakomé myšlení podívá do pravdivého zrcadla, spatříš tam dokonalého lháře, který má strach že bude odhaleno to, že je dokonalý lhář, a tak je zde konzumace drog, aby jsi se nezbláznil ze strachu z odhalení.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama