Za šest týdnů... lenost

13. dubna 2012 v 22:00 | Meggy |  Obvyklé zamyšlení
Hraju na klavír. Myslím, že už jsem to sem někdy psala, ale kdyby ne, tak abyste věděli, že jo. Už celých osm let je klavír věc, která mi pomáhá vybíjet emoce, která mi pomáhá dostávat se ze špatných nálad, která znásobuje pocit štěstí. Někdy o Vánocích jsem byla u babičky, neměla jsem zrovna nejlepší období a cítila jsem se fakt strašně. V tu chvíli jsem nemohla hrát na klavír, ale zvláštní na tom bylo, že jsem cítila napětí v prstech, cítila jsem, že kdybych mohla chvíli hrát, nálada by se mi zlepšila.

Dneska jsem měla zase hodinu klavíru. Trénovali jsme s bratrem čtyřruční sonátu od Beethovena, protože za čtyři týdny budeme mít koncert. Jenže to je mi celkem jedno. Podstatně důležitější informací bylo to, že za šest týdnů mám zkoušky. Zkoušky, který rozhodnou o tom, jestli postoupím do vyššího ročníku. Né, že bych to někdy nějak řešila, ale ono když máte zahrát dvě skladby odlišného charakteru a tu z romantismu pořád nemáte nastudovanou, tak je to trochu divný, když vám někdo řekne, že za šest týdnů! máte zkoušky. Jako jo, jasně, že bych tam mohla hrát ty, co jsem se učila dřív, ale vracet se mi nechtělo nikdy.

Přijde mi to absurdní. Už je zas další rok skoro v háji. Jakmile ukončím letošní ročník, budou mi zbývat pouze tři roky. A pak co? Je tolik skladeb, co bych chtěla udělat. Většina klasiky je pěkná. Možná trochu nudná, ale když se do toho dostanete, je to naprosto okouzlující. A hrát to je ještě lepší pocit.

Osobně moc koncerty nemusím. Myslím ty vlastní. Jsem totiž děsnej nervák. A jsem schopná to zapomenout, všechno, jenom díky nervozitě. Přesně tohle se mi stalo na mým absolventským koncertě. Měla jsem program celkem dobře připravenej, bylo to sice asi devět stránek not zpaměti, ale jako to si člověk zapamatuje. Na tom absolvenťáku jsem to samozřejmě velmi s přehledem posrala, i když na koncertě den po tom, jsem to zahrála bez chyby téměř. A zpaměti. Tréma dělá divy.

Ale miluju ten pocit, když se mi to povede. Když mi ty lidi tleskaj. Jde o to uznání. Když víte, že se vám to aspoň trochu povedlo. Když se učitelka usměje a řekne, že to bylo skvělý. Né, že by se to stávalo vždy, ale jako když už se to stane, potěší mě to.

Prý už dělám věci, co se studujou na konzervatoři. Zvláštní. Přijde mi, že dělám normální věci, odpovídající mému ročníku, ale tak to je celkem jedno. Štve mě ale jedna věc. Kdybych víc makala, mohla bych být mnohem lepší, mohla bych toho umět mnohem víc. Proč sakra nemůžu denně aspoň hodinu cvičit. Stihla bych všechny ty věci, co chci. Někdy si říkám, že kdybych víc makala, mohla bych se klidně přihlásit na konzervatoř. I když k čemu by mi to bylo? Zaprvý už je teď pozdě, zadruhý by mi to teda moc nepomohlo, když chci na psychologii a zatřetí... klavír je moje zábava ve volným čase a obávám, že by se to pokazilo, kdyby se z něj stala moje povinnost.

Jde ale o to, že... bych chtěla začít víc makat. Myslím, že minimálně dva týdny mi to teď vydrží. A docela se to i hodí před těma zkouškama. Chtěla bych být lepší. Protože bych mohla mít spoustu času naučit se Sentimentální valčík od Čajkovskýho, ten známý Mozartův Turecký pochod, Schuberta a nějaký to Boogie (mimochodem, ten kluk je fakt týpek!) Sere mě, že místo toho, abych se učila všechny tyhle věci, který bych klidně umět mohla, prosedím x hodin zbytečně u počítače. Ale proč si na to vlastně stěžuju, když jediný člověk, kdo to ovlivnit dokáže, jsem já?

Tak fajn. Zítra začnu s přípravou na zkoušky. A kdyby to někoho zajímalo, budu tam hrát jednu větu z Mozartovy sonáty. Akorát nevím kterou. Naučený mám jakž takž všechny, takže jde jen o to si vybrat. I když vzhledem k charakteru té druhé skladby to bude nejspíš první nebo třetí. No a tou druhou je Květen od Čajkovskýho, což bude asi trochu záhul, vzhledem k tomu, že jsem ty noty ještě neměla v ruce. A naučit se to zpaměti... No nevadí. Nějak to dát budu muset. A už se na to těším! :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 T. T. | Web | 13. dubna 2012 v 23:12 | Reagovat

Upřímně obdivuju každého, kdo umí hrát na klavír tak, že se to dá poslouchat. Já mám doma piano už několik let a ještě jsem se to nenaučila, nemám na to trpělivost a ani neumím ovládat každou ruku zvlášť.
Určitě ty zkoušky uděláš, budu ti držet palce. Trému hoď za hlavu :-)

2 Satine Satine | Web | 14. dubna 2012 v 6:17 | Reagovat

Mně se strašně líbí zvuk klavíru, ale nemám trpělivost se na něco učit hrát, dřív nebo později se na to vždy vykašlu. Takže obdivuju lidi, co něco takovýho umí. Je to vlastně kus jejich života, dřou a vidí ty výsledky, umí zkrátka něco navíc. A ty zkoušky určitě dáš, neboj. :)

(Mimochodem o víkendu po šesté hodině píšu proto, že jsem se já kráva přihlásila na "Úklid Moravského krasu". Prý "Joo, aspoň bude sranda a potom budem mít jeskyně zdarma!" .. Hm, je tam hnusně a ještě se nevyspím. :D)

3 L. L. | Web | 14. dubna 2012 v 11:26 | Reagovat

Vždycky jsem chtěla umět na něco hrát. Teď je asi můj největší koníček focení a myslím, že bych to klidně dělala i jako práci - povinnost :-)

4 John Lemon John Lemon | Web | 14. dubna 2012 v 12:04 | Reagovat

Je moc fajn, že hraješ na klavír a že tě to baví. Moc se mi líbí, když na něj někdo umí hrát a obdivuji to. Hraji už řadu let na příčnou flétnu, a tak dokážu dobrý hudební výkon ocenit. Na zkoušky ti budu držet palce :-)

Mozartova sonáta v c dur je snad jedna z nejznámějších věcí, co ten chlápek pro klavír napsal, moc se mi líbí. Čajkovského mám taky rád, program máš opravdu skvělý =)

5 Jane Jane | Web | 14. dubna 2012 v 14:28 | Reagovat

Je hustý, když má někdo něco takovýho, co může trénovat, čím se zabývat a v čem bejt dobrej. Protože když člověk něco takovýho nemá, z toho pak vzniká ta prázdnota. Obdivuju tě.

6 Maggie Elm Maggie Elm | Web | 14. dubna 2012 v 17:08 | Reagovat

Boogie je naprosto geniální skladba!! Já hraju na flétnu a většinou nemám moc času trénovat, ale když to pak třeba po týdnu vezmu do ruky tak je to úžasné. Když já bych hrála jenom přednesy, stupnice mě nebaví. A koho jo, že?
Koncerty jsou hrozné. Na jednu stranu jsem naštvaná když na nějakém dlouho nehraju a na druhou stranu ta tréma je příšerná. Člověku se potí ruce a flétna najednou strašně klouže, třepou se prsty, nemůžu polknout. Kdo to nezažil, nepochopí.
Teď mám Händlkovské období. On je úžasný. Byl. Ale Mozart má také pěkné věci. Osobně bych si asi vybrala to Allegro.

7 Someone Invisible Someone Invisible | Web | 14. dubna 2012 v 19:54 | Reagovat

Já hrála 6 nebo 7 let na flétnu... Na koncertech jsem měla taky hroznou trému. Nejhorší bylo to, že se mi klepaly ruce a taky dost potily, což bylo blbý, páč pak bylo větší riziko přehmatu. Nejhorší to bylo ale s pamětí. "Zapomenu to? Nezapomenu to?"...
Pak jsem s tím sekla. Teď mě to trochu mrzí, protože jsem (prej) byla fakt dobrá. Ale mě už prostě nebavilo hrát pořád to samý, mít hodinu jenom 20 minut, místo 45 (učitelka potřebovala cigaretu) a poslouchat, jak sem dobrá a bla. Rok jsem si řikala, že to bude příští rok lepší, že začnu s altkou. Ale učitelka řekla, že ne, že sem moc malá (haha) a tak ještě rok (už bez zábavy) a konec...
Mě hudba v uších pomáhá. Bez ní jsem taková...bezbranná...
Problém je, že ony se vracej. Někdy málo, jindy víc...
Chci myslet na všechno hezký. Snažim se...Ale stejně mi to někdo ochotně skazí. Třeba milující rodina nebo nejlepší kamarádka...

8 Someone Invisible Someone Invisible | Web | 14. dubna 2012 v 19:54 | Reagovat

[7]: Juj! To je dlouhý!

9 Maggie Elm Maggie Elm | Web | 15. dubna 2012 v 11:02 | Reagovat

Tvůj komentář je strašně optimistický. Díky:) Jo, v poslední době mám pořád takovou tu chuť. Že všechno dokážu, že toho zvládnu neskutečně moc. Ale je toho tolik, že to stejně člověk nikdy nezvládne všechno. A pak je to trochu na zbláznění. Zdá se mě, že všechno ubíhá nějak moc rychle. Tak snad se to všechno povede, aspoň to hlavní, i tobě!:))

10 Someone Invisible Someone Invisible | Web | 15. dubna 2012 v 20:23 | Reagovat

Jo, vypadá to tam "hustě" :D Neni tam tolik lidí, jako za hezkýho počasí (nebo jsem nikdy jindy neměla na málo lidí štěstí?)...
No, to počasí to jenom umocňuje. Ta nálada pramení odjinud, ale za hezkýho počasí je to lepší, to máš pravdu :)

11 L. L. | Web | 15. dubna 2012 v 21:30 | Reagovat

Koupila jsem si dva chameleony na burze teďka poprvé, ale oba postupně umřeli, stejně.. tak buď jsem se nestarala dobře (jsou docela nároční) a nebo jsem je koupila nemocné.. :( byli oba ještě děti

12 Filia Filia | Web | 16. dubna 2012 v 19:59 | Reagovat

J8 to znám ... vždyť taky hraju,ale ... dřív to bylo jako to něco,co sem fakt chtěla dělat .. klarinet,ale teď ,když máma furt říká .. už si cvičila? ty si zase zapomněla?! běž dneska cvičit .. když nebudeš cvičit,tak nedostaneš večeři a tak .... a to z mé oblíbené věci dělá povinnost ... a ono mě to pak přestává tolik bavit :/

13 Teresa Teresa | Web | 17. dubna 2012 v 0:21 | Reagovat

Je fajn mít něco, co ti zaručeně vždycky zlepší náladu... odvede jinam myšlenky. Každej člověk by potřeboval něco takovýho....

14 Michal Ernat Michal Ernat | Web | 17. dubna 2012 v 10:05 | Reagovat

Děkuji za komentář i zamyšlení nad článkem. Tvůj článek je pěkný, je vidět, že jsi také optimistka (snad) a umíš se zamýšlet. Děkuji.

15 Amelie Amelie | Web | 18. dubna 2012 v 0:58 | Reagovat

Líbí se mi, když někdo hraje na klavír.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama