Neviditelná výstava

27. června 2012 v 21:00 | Meggy |  Obvyklé zamyšlení
Dneska jsme se školou byli na Neviditelné výstavě. Možná už jste o tom někteří slyšeli. Ale kdyby ne, jde vlastně o stimulaci toho, jak se cítí člověk bez zraku. Prostě se chodilo v úplně zatemněných místnostech, takže člověk neměl šanci vidět absolutně nic. Ani když se snažil koukat sebevíc.

Docela jsem se bála tam jít. Nemám moc ráda uzavřený prostory a tohle bylo trochu něco podobnýho. Když tam člověk vejde, cítí se hrozně. Má chuť se otočit a jít zpátky na světlo. Nebo aspoň já jsem takový pocity měla. Vždycky jsem si říkala, že když zavřu oči a jdu si po ulici, tak tím dokážu aspoň odhadnout, jak se cítí slepý lidi. Říkala jsem si, že přece nevidím, když mám zavřený oči, takže je to podobný.

Ale upřímně? Vůbec to není stejný pocit. Asi jde hlavně o to, že když zavřete oči, tak je to z vaší vůle a vy víte, že kdykoli můžete oči otevřít, ale tam... nemohla jsem otevřít oči, nebo jako mohla, samozřejmě jsem je měla celou dobu otevřený, ale stejně mi to bylo k ničemu, protože jsem neviděla nic. Celou dobu jsme se s kamarádkou držely za ruku, protože jsme z toho byly nějak posraný, jak jsme nic neviděly. Bylo to fakt zvláštní. A když jsem se v jednu dobu nemohla držet vůbec nikoho, tak jsem měla fakt hnusnej pocit.

Docela by mě zajímalo, jak ty místnosti vypadají doopravdy, když se na ně díváte ve světle a vidíte to. Jo, nějak si to člověk představí, ale stejně nikdy nevíte, jak to vypadá doopravdy. Jo, vím, že tam byla nějaká kuchyňská linka, nějaký kolo, nějaký pohovky a strom. Ale nikdy nezjistím, jak byl ten pokoj uspořádaný a tak. To si člověk prostě nepředstaví.

Přijde mi to děsivý, když si uvědomím, že spousta lidi žije takhle "ve tmě" celej život. Jo, my jsme byli ve tmě hodinu a pak jsme vyšli na světlo. Ale jim nikdo neřekne, že za závěsem se dá vyjít a že si mají dát pozor, protože oči nejsou navklý na světlo. Heh...

Přemýšlela jsem o tom, jestli je horší, když se člověk jako slepý narodí nebo když o zrak přijde během života. Nedokážu to posoudit, přijde mi, že o takovýchle věcech nemůžete říct, že je něco lepší, protože nikdy to není tak dobrý, aby se o tom dalo mluvit jako o lepším.

Ale tak byla to dobrá zkušenost. Aspoň si člověk víc váží svých očí. Jsem fakt ráda, že vidím. Zaklepu to! Když se takhle normálně žije, člověk si ani nedokáže uvědomit, jak by to bylo děsný, kdyby neviděl.

No a co jinak? Už zbývají jenom dva dny školy. Prostě tomu nevěřím. Ne, nevěřím tomu. Pořád to beru jakože je normálně škola a po víkendu tam znova půjdeme. Ale fakt nevím, co budu dělat, až mi v pondělí dojde, že do tý školy nepůjdeme. Je to divný. Mám nějaký zpomalený vnímání. Ale to teď prý hodně lidí...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sobecká Zíťa Sobecká Zíťa | Web | 27. června 2012 v 21:21 | Reagovat

Na tu Neviditelnou výstavu jsem chtěla hrozně jít. Ani nevim proč.
A podle mě je "lepší" se už jako slepej narodit. Zvykneš si na to.

Prázdniny.. Jo, tyjo, fakt.

2 clerexe clerexe | Web | 27. června 2012 v 21:34 | Reagovat

když se jako slepý narodíš,mrzí tě že nemůžeš aspon na chvíly  vidět svět . a když o zrak přijdeš mrzí tě že to neuvidíš znovu. těžko říct co je horší. respektive je to stejně hrozný .

3 melisa-black melisa-black | Web | 27. června 2012 v 21:47 | Reagovat

PŮL ROKU? Měla bych infarkt. :D Ano, je zdravá, ale ne v 20 tabulkách. :D

4 John Lemon John Lemon | Web | 28. června 2012 v 6:29 | Reagovat

Zrovna Neviditelné výstavy se týkal můj poslední článek :)

5 Satine Satine | Web | 28. června 2012 v 6:49 | Reagovat

Zní to zajímavě, určitě bych se tam podívala, mít tu možnost. Podle mě je lepší se slepý už narodit, protože člověk to prostě přijme jako normální věc, když to má už od narození. Kdežto oslepnout v půlce života je asi horší, prostě si zvykat na úplně jiný život. Ale zase ti, co se narodí už slepí, tak NIKDY nic neuvidí. Tak já nevím.. A ten konec školy mi taky vůbec nedochází, i když se o tom pořád s někým bavím. Beru to, jakože se bavíme o daleké budoucnosti, ale ono je to už zítra tady..

6 Someone Invisible Someone Invisible | Web | 28. června 2012 v 7:53 | Reagovat

Já na tu výstavu hrozně chtěla jít... Ale nešla.
Jenže já nevím, co se stalo, ale najednou jsem pro ně až populární... Je to děsivý. Lidi, který se se mnou nebavili a řikali, jak jsem divná, mi teď řikaj, jak jsem skvělá, jak mam úžasnej styl a že mi záviděj, že vypadám tak dobře, že by taky chtěli mít svůj styl... A jak jim přijde hrozně super, co čtu za knížky (přitom ještě před tejdnem mi říkali, že čtu jen nějaký píčoviny o feťácích)... A pořád mě někam zvou, na cígo, do hospody... A nevím, jestli to úplně chci...
Jenže moje máma se se mnou na tohle prakticky nebaví. A když áhodou, pohádáme se, protože ona mi antikoncepci prostě zakazuje. Stejně jako sex. Před osmnácti, nejlépe devatenácti. Ale taky mi to je k smíchu. Protože mi to sice může zakázat, ale stejně... Nic víc s tim neudělá.

7 T. T. | Web | 28. června 2012 v 8:01 | Reagovat

Mě by tam teda nikdo nedostal, strachy bych se asi...
Kdysi jsem ale byla v té restauraci "pod křídlem noci" tam je taky tma, ale to bylo dřív a tam mě zavedli až  ke stolu, posadili mě a nehrozilo, že sebou někde plácnu, maximálně, že se pokecám jídlem. Chodit někde ve tmě bych nezvládla, přinejmenším bych zakopla o svoje nohy.

8 Maggie Elm Maggie Elm | Web | 28. června 2012 v 9:29 | Reagovat

O tom jsem slyšela a taky jsem o tom slyšela hodně lidí mluvit. Myslím, že si to ale nedokážu tak úplně představit, protože jsem tam nebyla. Je to super projekt. Asi je horší přijít o zrak během života. Přece jenom když už se slepí narodíš, tak ani nevíš o co přicházíš. Ale člověk si zvykne asi na všechno. Teda aspoň myslím.

9 KarrParanoiker KarrParanoiker | Web | 28. června 2012 v 14:06 | Reagovat

Myslím, že když se jako slepý narodíš, nemáš si co vyčítat... ale když o zrak přijdeš, třeba jako můj děda po žloutence, budeš si pořád dokola říkat, že jsi idiot a zapomeneš třeba, jak vypadají tvoje děti. To musí být dalako horší, než nic nevidet od vždycky...

10 L. L. | Web | 28. června 2012 v 18:42 | Reagovat

Taky bych si to ráda zkusila a myslím, že lidé, kteří nikdy neviděli jsou asi šťastnější, smířivější než ti, kteří o zrak přišli, pro ně to je těžší, ale na druhou stranu už měli možnost vidět svět kolem, ale ti slepí napořád o tu možnost přišli. Každopádně je to smutné a vždycky ty lidi obdivuju. Nedávno jsme měli slepého pacienta a je to někdy těžký, protože se člověk musí chovat k němu jinak. Určitě by mu nebylo příjemné, kdyby jsme tam jen chodily a neříkali vůbec nic. Vždycky je to zážitek.

11 bludickka bludickka | Web | 29. června 2012 v 11:15 | Reagovat

Určitě je lepší se slepý narodit, nevíš pak o co přicházíš.  Na výstavě jsem byla, kupodivu mi to bylo po chvíli docela příjemné. Hlavně se mi líbilo omylem sahat na jiné lidi :) Zní to blbě, ale přišli mi najednou bližší... nevím jak to líp říct :)

12 Ilma Ilma | E-mail | Web | 11. července 2012 v 16:28 | Reagovat

Neviditelná výstava. Byla jsem tam se školou v lednu. Pořád to je ve mně, všechny ty pocity, které jsem tam vnímala. Můj děda je slepý, ale až právě tam mi došlo, jak mu je. Jak se musí cítit, jak šílený to je. Jak sama píšeš, držela ses kamarádky. Já taky a být tam sama, asi bych prostě začala panikařit a nešla bych dál. Člověk si ledacos osahá, představí, ale nikdy nezjistí, jaké to je skutečně, jakou to má barvu a detaily. Také bych ráda ty prostory viděla, na což nám naše průvodkyně hezky odpověděla: "To by nebyla neviditelná výstava, my slepý to taky nikdy neuvidíme.."
Abych pravdu řekla, nechápu, jak mohli docílit tak absolutní tmy. I když je úplně uzavřená místnost oči si časem zvyknou a alespoň trošku vidí, ale tady ne. Tady to nešlo, i přesto ž člověk měl otevřené oči. Prostě nic. Jen tma a hlasy. Chvíle, kdy se člověk musel spolehat na svůj hmat, sluch a rovnováhu s orientací. Je to neskutečně silný zážitek a doporučila bych to snad každému. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama