Don't hold me up now...you won't let me down, down, down!

14. září 2012 v 19:57 | Meggy |  Věci, co musely ven
Heh. Nevím, co sem mám psát. Vždycky jsem si myslela, že si sem můžu psát, co chci. Že nikoho nemůžu pohoršovat tím, co sem píšu, že sem vlastně nepíšu nic tak hroznýho a pořád si za tím stojím, ale některý lidi jsou asi jinýho názoru. Možná jsou některý lidi jinýho názoru už skoro ve všem a možná to je jenom z principu, aby ten názor byl jiný. Ale samozřejmě nikoho nejmenuju, aby to nikoho nemohlo urazit.

Jsem asi strašná kráva a já nevím co. Ono je totiž nejvíc borcovský říkat svým kámošům všechny možný věci, aby si mysleli co nejhorší věci, ještě mi s radostní posílat jejich reakce, jak píšou jak jsem blbá. Nikdy jsem neřekla ani slovo, nikdy. A nemyslete si, že mi to vždycky bylo příjemný. A já pak napíšu jeden článek na blog, kterej možná čte pár lidí, co znám. Ale většinou lidi, kterým říkám i víc než píšu na blog. A co jsem to udělala? Jak jsem si to dovolila? Reakce, jakobych někoho zabila...

Nějak jsem si zvykla psát na blog hodně otevřeně. Tak nějak jsem začala k životu přistupovat tak, že je lepší nemít moc žádný tajnosti, protože pak se akorát musíte zaobírat tím, co před kým můžete říct a co ne a je to zbytečně moc složitý. Samozřejmě, nějaký věci si pořád nechávám pro sebe, ale... víte, jak to myslím. Když mi někdo řekne nějaký tajemství, nijak to nerozhlašuju, rozhodně né tak, aby z toho ten člověk měl nějaký problémy. Ale když mě někdo uráží, nepovažuju to za jeho tajemství.

Ale dost už o tom. Doufám, že to tentokrát není tak hnusný. Potřebuju psát. Nevím proč, ale potřebuju to. A taky potřebuju nebýt doma. Dneska jsme se školou jeli na výlet. Ta výstava byla nudná, ale jinak to bylo fajnový. Vrátila jsem se domů někdy okolo šestý, protože jsem potom ještě byla chvíli s F. Ale potřebovala bych se vrátit později. Nevím, je to divný, ale doma mě to nudí, ubíjí. Potřebuju bejt s lidma a to nutně. A vlastně ani nejde tolik o to, že bych potřebovala, ale o to, že chci.

Je tolik lidí, s kterýma bych chtěla strávit nějakej čas. Tolik lidí, s kterýma jsem se domlouvala, že někam půjdeme. Nechce se mi trávit čas doma a nudit se, když se ten čas dá využít efektivněji. Nudit se budu moct doma nad učením, až to bude potřeba.

Poslouchám rock a nechávám si tím vymývat mozek. Nemůžu si pomoct, ale na tohle je prostě za každých okolností nejlepší rock. Jo, v poslední době jsem celkem začala mít ráda hip hop, miluju ska, ale rock pořád vede. Hlavně ty uřvaný písničky. Včera jsem chtěla jít spát dřív, ale místo toho jsem ležela v posteli, poslouchala Linkiny, otravovala F. se svýma blbýma náladama a nevím čím a bylo mi smutno.

Ale co. Nesmím to tak řešit. Ne?


Občas mám vážně pocit, že ten text je fakt trefnej. Skoro doslova?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ovca Ovca | Web | 14. září 2012 v 20:04 | Reagovat

Vieš, u niektorých až potom zistíš, či to boli naozajstní priatelia, alebo iba takí tí pseudokamaráti. No a blog, to je druhá vec, čo naň písať a čo nie, hlavne ak ide o denníkový blog.

2 Ovca Ovca | Web | 14. září 2012 v 20:04 | Reagovat

Mimochodom, čo bolo vo veci?

3 Nikka ♥ Nikka ♥ | Web | 14. září 2012 v 20:24 | Reagovat

Jo, byla jsem ve škole. Jsme zrovna měli Hodinu PELK [ cosi s počítačema ] tak jsme měli 5 minut přestávku, tak jsem se na rychlo přihlásila a už to valilo.. :D

4 Mad Jerk Mad Jerk | Web | 14. září 2012 v 20:31 | Reagovat

o já se neotvírám lidem, radši mlčím. Protože když už se někomu otevřu, povětšinou zklame. Ovšem na blogu to je jiné, tam jsem sama sebou. Možná proto, že o něm nikdo z mých známých neví, nebo v to aspoň doufám..

Taky jsem si říkala, že budu víc s přáteli, ale nemám čas, ani trochu..

5 tajomna tajomna | Web | 14. září 2012 v 21:25 | Reagovat

to poznám,preto mám už druhý blog...aj ked aj tento mi našli "moji" ľudia ale prestalo ma to trápiť,ak sa niekomu nepáči čo píšem tak nech to láskavo nečíta!

6 Julcha Julcha | Web | 14. září 2012 v 21:46 | Reagovat

já taky dřív nevěděla o čem psát. V poslední době docela dost během dne přemejšlim, jen tak někde chodim, sluchátka v uších a dumám. A vyjde mi z toho článek :D
Já myslím že otevřenost je základ sebevědomí. Takže se za to nemusíš stydět, že taková jsi. Myslím, že jsi právě akorát, a moc fajn :)

7 watchingskies watchingskies | Web | 14. září 2012 v 22:08 | Reagovat

Můj první blog znali skoro všichni moji kamarádi. Psala jsem tam všechno, byla jsem puberťák a tak ten styl psaní odpovídal věku.Ze tří lidí o blogu vědělo pět,pak sedm,deset a najednou si o mým životě četlo několik lidí z města a mě to lezlo na nervy. Proto jsem založila druhý a watchingskies je můj třetí,kde jsem uplně inkognito;)Nikdo z přátel o něm neví,je to vlastně jen moje(a teď i tvoje)tajemství :)

Rock, co bych bez něj dneska byla:) Je to takový styl, co ti udává směr.A vždycky se ho budu držet :)

8 Láša Láša | Web | 14. září 2012 v 23:55 | Reagovat

Jo, mě povídej o objevení blogu, už teď si můj blog čte víc lidí, než je zdrávo, a to ho nemám ani měsíc..

A ser na to,že to některé lidi pobuřuje, je to tvůj názor. A pokud to sere tvé kamarády,tak přes to přejdou v pohodě...

A jestli potřebuješ jít ven,tak se můžeme na někdy domluvit domluvit..
Stejně jsem si řikal,že už jsme dlouho nikde nebyli..

9 pavel pavel | Web | 15. září 2012 v 0:14 | Reagovat

Mám stejnej názor a stejné pocity. Taky si na blog napíši co se mi honí hlavou a taky se setkám s negativními ohlasy. Ale tolik to neřeším, už jsem si zvykl na horší věci. Nenech se zviklat a buď svá.
Kupodivu taky potřebuji kolem sebe někoho i když si vystačím sám. Jako Robinson bych žít nechtěl.

10 Satine Satine | Web | 15. září 2012 v 9:18 | Reagovat

Na můj blog taky leze kde kdo, koho znám osobně, ale už to neřeším. Řídím se pravidlem, že si na blog píšu tak, jakoby to nikdo nečetl. Když si něco důvěrnýho přečte kámoška, tak to stejně většinou ví dřív ode mě než z blogu a pokud někdo, kdo je mi ukradený, tak mu to může být fuk.

11 Jane Jane | E-mail | Web | 15. září 2012 v 11:48 | Reagovat

Já tam dřív některý věci psala i schválně. Aby si to ty lidi, co tvrděj že to nečtou ale čtou, přečetli a nemohli mi na to nic říct :D Ale tak já už píšu na blog tak dlouho, že... no ne že by mi to bylo jedno, já jsem si nikdy nepřipouštěla, že by to někdo vůbec mohl číst.

12 Vendy Vendy | E-mail | Web | 15. září 2012 v 20:43 | Reagovat

Je to jako lakmusový papírek. Blbci se ukážou, oddělí se zrno od plev a ty poznáš, kdo je v tvém okolí normální a kdo pitomec. Pitomce odsuneš na okraj a zbudou ti normální...
Neboj, to bude dobrý.
Nepíšeš nic špatnýho, za co by ses měla stydět.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama